James C. Scott: Nejranější zemědělské státy a jejich „barbaři“

Napadly vás otázky typu: Jaké byly nejranější státy? V jakém byly vztahu ke komunitám žijící mimo stát? Co znamená vůbec státní zřízení? Pokud ano, právě na ně dává odpovědi přednáška James C. Scotta, jednoho z nejvýznamnějších antropologů dneška, profesora na Yale University a odborníka na revoluce, vzpoury a anarchismus.

Imperial Nature - The World Bank and struggles for social justice in age of globalization

Dalším přírůstkem do studovny je kniha Imperial Nature, kterou otevřeme téma globálních vztahů moci. Kniha docenta Minnesotské univerity Michaela Goldmana získala ocenění Americké sociologické asociace Kniha roku v oboru Politické ekonomie světo-systému za výzkum fungování Světové banky.

Zajímá vás, jak pracují zaměstnanci a konzultanti Světové banky? Jakým způsobem připravují „rozvojové projekty“, ale i to jak se proměňovala ideologie a cíle Světové banky samotné? Tato kniha vás prostřednictvím rozhovorů s pracovníky Světové banky zavede přímo do středu dění. Kniha popíše strategie udržování hegemonního postavení Banky — od produkce kvazi-vědeckých znalostí, rozvoje tréninkových center, po štědrou finanční politiku. Pozornost ale věnuje i dopadu aktivit Světové banky v oblastech jejího působení. Perspektiva pracovníků Banky je konfrontována zkušenostmi lidí, kterých se jimi zaváděné projekty bezprostředně dotýkají a vysvětluje, proč aktivity Banky vzbuzují protesty lidí po celém světě.

Časoprostorové a infrastrukturní aspekty procesu sociální exkluze

Michal Růžička, Ph.D.

Autor textu, publikovaného v Sociologickém časopise, se věnuje propojení prostorové a ekonomické exkluze Romů v Čechách a na Slovensku. Tvrdí, že prostorová segregace není pouze důsledkem chudoby v ekonomickém slova smyslu. Během pokračujících etnografických výzkumů dospěl k názoru, že prostorová segregace, jak je jednou ustanovena, má tendenci se reprodukovat. Stává se sama příčinou segregace. Autor popisuje konkrétní případy procesu sociální exkluze ze svého etnografického výzkumu. Ukazuje jak na aktéry, kteří jsou společností fakticky vylučovaní na okraj, je tou samo společností symbolicky kladen požadavek na začlenění. Zároveň popisuje další paradoxní situaci: Tedy to, že ve vyloučených lokalitách jsou aktivity běžného života neúměrně drahé. Jinými slovy, chudí musí vynakládat na běžné aktivity mnohem více zdrojů než bohatší, co jim ovšem zůstává je nálepka parazitů. To jim pak zpětně klade překážky v začlenění do většinové společnosti.

Uvíznutí v marginalitě: vzdělávací trh, „romské školy“ a reprodukce sociálně prostorových nerovností

Mgr. Michal Nekorjak, Ph.D., Mgr. Adéla Souralová, Mgr. Klára Vomastková

Práce výzkumníků z Masarykovy univerzity se zabývá vznikem, posilováním a reprodukováním sociálních nerovností na příkladu romských škol. Autoři konstatují, že od devadesátých let můžeme sledovat u části základních škol postupnou etnickou segregaci. Nejšířeji diskutovaným tématem je zařazování romských dětí do zvláštních škol. Studie ale ukazuje, že dochází k segregaci i na běžných školách.

Autoři pracují s konceptem lokálního vzdělávacího trhu, který je důsledkem postupné marketizace vzdělávání a jsou u něj pozorovatelné efekty známé z ostatních zemí v Evropě. Lokální vzdělávací trh popisují jako prostor, kde z principu neexistují rovné šance a možnosti, důsledkem čehož dochází ke štěpení podle sociálních pozic jednotlivých aktérů, v tomto případě na základě etnického klíče.

Resistentní strategie postanarchismu

Bc. Petr Hušek

Petr Hušek se ve své diplomové práci pohybuje mezi politologií a poststrukturalistickou teorií. Metodou hermeneutické interpretace představuje „postanarchismus“, který vidí jako ideologii anarchismu fúzující s poststrukturalistickou sociální teorií. Ve své práci se snaží o vytvoření mapy a zpřehlednění tématu. Nejdříve se věnuje definici postanarchismu jako zkoumaného fenoménu, poté provede stručný exkurs k historii a filozofii anarchismu. Následuje interpretace stěžejních částí poststrukturalistických teoretiků na ose Foucault – Deleuze, Guattari – Battaile – Baudrillard. Závěr práce je již věnován konkrétním postanarchistickým proudům a jejich způsobům resistence vůči moci.

„Systém brána“: Problematické strategie policejní práce

Mgr. et Mgr. Markéta Vaňková

Antropoložka Markéta Vaňková ve svém textu popisuje jakými obtížím čelí Romové v sociálně vyloučených lokalitách pokud se snaží využívat služby, které jsou zpravidla běžně dostupné majoritní společnosti. Legitimizační formule moderních liberálních demokraciích o rovnosti před zákonem, je hojně používaná v reprodukci nenávistných protiromských předsudků podle kterých jsou Romové oproti majoritní společnosti zvýhodňováni. Uvedený text se naopak zabývá jakým způsobem jsou Romové diskriminováni a jakým způsobem policejní práce přispívá k reprodukci sociálního vyloučení.

Terénní výzkum v hyperrealitě. Poznámky k mediální konstrukci sociálně vyloučené lokality.

Michal Růžička
Lukáš Radostný

Následující text vyšel v publikaci "Romové" v osidlech sociálního vyloučení a je jedním z výstupů antropologického terénního výzkumu, který proběhl roku 2004 v Kladně: v sociálně vyloučené lokalitě Masokombinát, kde žije v drtivé většině romské obyvatelstvo. Autoři studie si během svého každodenního pobytu v terénu všimli, že jejich zkušenosti jsou v rozporu s mediálním obrazem, který o Masokombinátu referoval. Mediální obraz je na druhou stranu v pozoruhodné shodě s obrazem, který jim podávali úředníci městského úřadu. Ti, ač disponují mocí v zásadní míře ovlivňovat další osud Masokombinátu, v naprosté většině případů v samotné lokalitě nikdy nebyli. Moc mediálního obrazu ovlivňovat realitu je proto hlavním tématem studie.

Jak se dělá rasová válka? Kritická diskursivní analýza neonacistických textů

Jan Šamánek
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy - Institut sociologických studií

Dalším příspěvkem je opět kritická diskurzivní analýza. Tentokrát se týká textů publikovaným na známém neonacistickém serveru Odpor.org. Podobně jako minulý text, i tento příspěvek byl uveřejněn na serveru Antropowebzin.

Autor analyzuje diskurzy neonacistů, které jsou spojeny s demonstracemi v Litvínově a Přerově, jejichž účastníci se pokoušeli o pogrom na místní romské obyvatelstvo. V duchu kritické diskurzivní analýzy je interpretovaný text chápán nikoliv jako mocensky neutrální sdělení informací, ale jako druh praxe, která má bezprostřední vliv na sociální realitu. V tomto případě zároveň sleduje prosazení jistých politických cílů.

Práce si všímá nejenom toho, jakým způsobem neonacisté reagují na proběhlé události, jak se snaží diskurzivně využít vlastní úspěchy a jak zpracovat neúspěchy, aby byly konzistentní s jejich politickými cíly, ale také jakými technikami se snaží prezentovat problematiku jako rasově-genetickou. A k jakým technikám se uchylují, když se (především kvůli strachu z represe ze strany státního aparátu, ale i ze strachu z odmítavé reakce veřejnosti) nemohou otevřeně hlásit k rasismu. Snaží se analyzovat explicitní, ale i implicitní sdělení textu a jeho význam v daném kontextu.

Právo a spravodlivosť v spore o chomutovské exekúcie

Adam Gajdoš
Fakulta sociálních věd UK

„Tak já bych chtěla pozdravit všechny slušné občany, kteří mě podporují, protože mi dávají obrovskou sílu v tomto boji právě za jejich práva a je to proti všem těm, kteří nám otravují náš slušný život.“
Ivana Řápková, 29.3 2009, Frekvence 1

Třaskavým tématem v poslední době bylo počínání chomutovské primátorky Ivany Řápkové, která razantně vstoupila do řešení sociálních problému a vyhlásila boj takzvaně „nepřizpůsobivým“. Následující text byl uveřejněn na internetovém serveru Antropowebzin, který vychází při Katedře Antropologických a historických věd Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Je součástí tematického čísla o situaci v litvínovském Janově.

Zaměřuje na to, jakými způsoby primátorka Chomutova Řápková prezentuje téma exekucí sociálních dávek, ale i širší kontext lokální situace. Zároveň analyzuje jakým způsobem reagují její největší mediální oponenti: konkrétně ministr pro lidská práva Michael Kocáb a ombudsman Otakar Motejl.

Předmětem zájmu autora jsou diskurzy: ucelené vnitřně propojené systémy výroků o sociální realitě. V tomto konkrétním případě diskurz Řápkové a diskurz jejích oponentů. Metodou kritické diskurzivní analýzy rozkrývá metody produkce moci a dominance, kterými vládnoucí elita legitimizuje vlastní jednání a pozice.

„Rasa“ jako rasistická konstrukce

prof. PhDr. Gerlinda Šmausová
Masarykova univerzita

Další textem je článek české socioložky Gerlindy Šmausové uveřejněný v Sociologickém časopise, který se zabývá rasou a rasismem.

Dnes už se málokdy setkáme s hierarchizovanou rasovou typologií. Dřívější tvrzení, že rasy jsou nějakým způsobem jedna nadřazená druhé, bylo již v běžném myšlení vcelku opuštěno (i když například u neonacistů ho pochopitelně stále nacházíme) a moderní rasisté jsou o poznání benevolentnější. Přiznávají rase pouze „neutrální“ deskriptivní funkci, tedy že se jedná o vyjádření různosti lidské populace.

Celý text Gerlindy Šmausové je vyvracením názoru, že pojem rasy slouží pouze k popisu společenských a biologických skutečností. Autorka s tím nesouhlasí a tvrdí, že pojem rasy je v přírodních i v sociálních vědách dávno opuštěn. V každodenním myšlení tento relikt stále přetrvává s přesvědčením, že se jedná o kategorii přejatou z biologie. Ta ho ovšem již pro klasifikaci lidských populací nepoužívá, a to nikoliv z politické korektnosti, jak se domnívají někteří zastánci pojmu „rasa“, ale prostě proto, že se nepodařilo najít takovou kategorizaci ras, která by vnášela méně zmatku než vysvětlení.