Odpovědět na komentář

Uvíznutí v marginalitě: vzdělávací trh, „romské školy“ a reprodukce sociálně prostorových nerovností

Mgr. Michal Nekorjak, Ph.D., Mgr. Adéla Souralová, Mgr. Klára Vomastková

Práce výzkumníků z Masarykovy univerzity se zabývá vznikem, posilováním a reprodukováním sociálních nerovností na příkladu romských škol. Autoři konstatují, že od devadesátých let můžeme sledovat u části základních škol postupnou etnickou segregaci. Nejšířeji diskutovaným tématem je zařazování romských dětí do zvláštních škol. Studie ale ukazuje, že dochází k segregaci i na běžných školách.

Autoři pracují s konceptem lokálního vzdělávacího trhu, který je důsledkem postupné marketizace vzdělávání a jsou u něj pozorovatelné efekty známé z ostatních zemí v Evropě. Lokální vzdělávací trh popisují jako prostor, kde z principu neexistují rovné šance a možnosti, důsledkem čehož dochází ke štěpení podle sociálních pozic jednotlivých aktérů, v tomto případě na základě etnického klíče.

Autoři studie popisují tři roviny produkce školní etnické segregace: prostorovou rovinu, institucionální rovinu (rovinu strategie škol) a rovinu strategie rodičů (jak romských tak ne-romských).

Celou problematiku popisují na pozadí širšího procesu gentrifikace: pohybu lidí v závislosti na jejich statusovém zařazení a dostupném kapitálu (s použitím Bourdieho dělení na ekonomický, kulturní, sociální a symbolický kapitál).

Při popisu strategie škol upozorňují autoři na to, že některé školy se soustředí na získávání ne-romských žáků a některé na získávání žáků romských. Oba segmenty fungují relativně odděleně a „soutěž“ o žáka tak probíhá v rámci jednotlivých oddělených etnizovaných segmentů, které se postupně stávají stále oddělenějšími. Romský segment má nižší prestiž a poskytuje zároveň nižší úroveň vzdělání, zatímco se soustředí spíše na komunikaci s rodinou a „volnější“ vzdělávací prostředí. Ne-romské školy si zase konkurují na bázi prestiže a specializace. „Romský“ segment připravuje své absolventy především na sekundární pracovní trh a tak dochází propojení marginalizace na pracovním trhu, segregaci v městském prostoru a ve vzdělávacím systému. Školství tak místo nástroje sociální mobility funguje jako strůjce sociálních nerovností.

Rovina strategie rodičů upozorňuje na to, jakými způsoby ne-romské rodiny odhlašují děti ze škol, které dostanou přízvisko romské a naopak, proč takové školy spíše volí romské rodiny.

Autoři pokládají otázku zda tuto situaci může řešit pouze vzdělávací systém jako takový, protože do hry vstupují proměnné z okolní společnosti a dodávají, že školní segregace se jeví jako problém základního politického uspořádání společnosti. Požadavek na začlenění Romů naráží na odpor prostřednictvím uplatnění tržního principu. Podle liberalizační teorie, by marketizace školství měla vést k postupné desegregaci, tím že by umožnila dětem z chudých městských čtvrtí přístup do kvalitních škol mimo chudé lokality. Výzkumy ovšem ukazují na přesný opak. Jednak dochází k prohloubení segregace, ale také k ostřejší hierarchizaci mezi školami. Svobodná volba se v praxi stává dostupnou pouze pro určité vrstvy obyvatel: někteří jsou z ní vyloučeni pro nedostatek prostředků nebo kompetencí.

Uvíznutí v marginalitě: vzdělávací trh, „romské školy“ a reprodukce sociálně prostorových nerovností

Tags:

Odpovědět

CAPTCHA
Dokažte nám, že jste člověk.
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.