Odpovědět na komentář

„Rasa“ jako rasistická konstrukce

prof. PhDr. Gerlinda Šmausová
Masarykova univerzita

Další textem je článek české socioložky Gerlindy Šmausové uveřejněný v Sociologickém časopise, který se zabývá rasou a rasismem.

Dnes už se málokdy setkáme s hierarchizovanou rasovou typologií. Dřívější tvrzení, že rasy jsou nějakým způsobem jedna nadřazená druhé, bylo již v běžném myšlení vcelku opuštěno (i když například u neonacistů ho pochopitelně stále nacházíme) a moderní rasisté jsou o poznání benevolentnější. Přiznávají rase pouze „neutrální“ deskriptivní funkci, tedy že se jedná o vyjádření různosti lidské populace.

Celý text Gerlindy Šmausové je vyvracením názoru, že pojem rasy slouží pouze k popisu společenských a biologických skutečností. Autorka s tím nesouhlasí a tvrdí, že pojem rasy je v přírodních i v sociálních vědách dávno opuštěn. V každodenním myšlení tento relikt stále přetrvává s přesvědčením, že se jedná o kategorii přejatou z biologie. Ta ho ovšem již pro klasifikaci lidských populací nepoužívá, a to nikoliv z politické korektnosti, jak se domnívají někteří zastánci pojmu „rasa“, ale prostě proto, že se nepodařilo najít takovou kategorizaci ras, která by vnášela méně zmatku než vysvětlení.

Důvodů pro opuštění pojmu rasa nachází autorka několik. Jednak není jasné, které biologické znaky při odlišování ras volit: Proč zrovna barvu kůže a nikoliv jiné fyzické atributy. Dále se v rámci ras u sledovaných vlastností vyskytuje větší variabilita než mezi jednotlivými rasami, což znemožňuje jakékoliv přesvědčivé výroky o vlastnostech jednotlivých ras. To zároveň umožňuje i značnou volnost v určování počtu ras, pročež se nepodařilo najít shodu na nějaké konkrétní kategorizaci (počet ras tak značně v různých pojetích variuje). Definitivní nepoužitelnost rasové kategorizace dle Šmausové přinesly poznatky molekulární genetiky. Hlavním důvodem je fakt, že v evolučním procesu se nemění (mutuje) celkový souhrn vlastností, ale jen jednotlivé vlastnosti, které jsou na sobě relativně nezávislé.

Rasa dle Šmausové již neexistuje jako biologická kategorie, ale jako kategorie společenská: skrze přesvědčení lidí o její existenci. Proto je třeba si všímat sociálního života „rasy“: Rasy a rasismus je třeba zkoumat nikoliv jako nástroj analýzy, ale jako její předmět. Zjišťovat, proč se přesvědčení o existenci ras mezi lidmi stále udržuje, z čeho čerpá sílu a jaké má důsledky. Dřívější přesvědčení o nadřazenosti bílé rasy probíhalo následovně: Biologická méněcennost rasy jedné vedla ke společenské dominanci rasy druhé. Dnes už je zřejmé, že naopak mocí a násilím nastolené společenské podrobení svádí k domněnce o přirozené méněcennosti podrobených skupin a jedná se vlastně o způsob jakým legitimizovat status quo.

Autorka ve svém článku nenapadá pouze rasismus jako přesvědčení o nadřazenosti jednotlivých ras, ale již samotné rasové dělení. Odhaluje, že toto dělení není neutrálně-deskriptivní, ale je již je samo diskriminační či vede k diskriminačním důsledkům. Zároveň popisuje způsoby, kterými jsou konflikty vznikající z rasový předsudků vládnoucími vrstvami stimulovány (metodou „rozděl a panuj“) a využívány k odvádění pozornosti od zásadních problémů.

„Rasa“ jako rasistická konstrukce

Doplňující informace můžete najít na antifa.cz v článku Poslední rasista.

Odpovědět

CAPTCHA
Dokažte nám, že jste člověk.
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.